Psi jsou považováni za jedno z nejvíce společenských, hierarchických zvířat a jejich chování je často spojováno s pojmy hierarchie, dominance a agrese. Ale jak jsou tyto pojmy skutečně propojeny u psů? Problém je nejednoznačný a vyžaduje si podrobnější zvážení.
V chování psů lze rozlišit určité formy hierarchického chování, jako je ustavení postavení a prokázání dominance. Psi se mohou stát agresivními, aby prosadili dominanci nebo ochránili své zdroje. Hierarchie u psů však může být dynamická a závislá na kontextu, takže je těžké mluvit o stabilní hierarchii.
Některé výzkumy naznačují, že hierarchie a dominance u psů může být spojena s jejich předky, divokými vlky. Vlci žijí ve smečkách, kde je jasná hierarchie a k nastolení postavení se používá agrese. Ale je třeba si uvědomit, že psi a vlci jsou různé druhy a v jejich chování jsou značné rozdíly.
Hierarchie mezi psy: studium chování v kontextu dominance a agrese
Povaha hierarchie mezi psy
Psi, stejně jako ostatní vlci podobná zvířata, tvoří v přírodě hierarchické struktury, ve kterých má každý jedinec určité vztahy se zbytkem smečky. Tyto vztahy jsou určeny postavením a hodností každého jedince, které jsou determinovány komplexem biologických a sociálních faktorů.
Hlavními faktory ovlivňujícími ustavení hierarchie mezi psy jsou verbální a neverbální komunikace, soutěž o přístup ke zdrojům (potrava, prostor, samci atd.) a demonstrace dominantního chování. Stanovení stavu a ustavení hierarchie se děje prostřednictvím různých forem komunikace, jako je vokální a znaková řeč, pozice a polohy těla.
Hierarchie mezi psy může být stabilní nebo proměnlivá. Ve stabilní hierarchii zaujímá určitý jedinec trvalé místo v sociální struktuře smečky. V proměnlivé hierarchii se stav a hodnost mohou měnit v závislosti na různých faktorech, jako je věk, pohlaví, fyzická zdatnost, zkušenosti atd.
Vliv dominance a agrese na hierarchii
Dominance a agresivita hrají důležitou roli při vytváření hierarchické struktury mezi psy. Dominantní chování se projevuje touhou kontrolovat zdroje, nastavovat pravidla a omezení pro ostatní členy smečky.
Agrese je zase nástrojem pro nastolení a obranu dominance. Agresivní projevy psů jsou často zaměřeny na zjištění jejich postavení a podmanění ostatních jedinců. Agresivita však může být i důsledkem konfliktů a sporů mezi různými jedinci ve smečce.
Studium chování psů v kontextu dominance a agrese pomáhá lépe porozumět procesům utváření a udržování hierarchických struktur v psích smečkách. Přispívají také k rozvoji metod a technik výcviku a výchovy psů a také k předcházení a řešení konfliktů mezi jednotlivci.
Historický aspekt hierarchie u psů
Vlk je jedním z prvních zvířat, která lidé domestikovali a vytvořili plemeno domácího psa. Vlčí chování spojené s hierarchií lze pozorovat i u moderních domácích psů.
Psi, stejně jako vlci, mohou projevovat dominanci vůči jiným psům nebo lidem. Dokážou budovat své vztahy v sociálních skupinách a přidělovat ostatním psům určitou pozici v hierarchii.
K hierarchii a dominanci neodmyslitelně patří také výcvik psů. V minulosti byli psi využíváni k lovu, hlídání a dalším důležitým úkolům. V těchto případech se psi museli podřídit svému majiteli, který zaujímal nejvyšší pozici v hierarchii.
Ne všichni psi však vykazují agresivní chování nebo touhu po dominanci. Plemena se liší svými osobnostmi a sklonem k hierarchickým vztahům.
Koncept dominance v chování psa: povaha nebo dovednost?
Dominantní chování u psů se může projevovat různými způsoby, například agresí, obranou zdrojů nebo ustavením pozice ve smečce. Myšlenka, že by v rodinné struktuře měl být „vůdce“ nebo „alfa pes“, však mezi některými badateli vyvolává pochybnosti.
| Teorie | Objasnění |
|---|---|
| Přirozená dominance | Podporuje myšlenku, že ve smečce psů existuje hierarchie a „alfa pozice“ vyžaduje podřízenost ostatních jedinců |
| Socializační dominance | Tvrdí, že dominance je prostě způsob, jakým se pes chová, který získává prostřednictvím interakce s jinými psy a lidmi |
Na toto téma však neexistuje jediný úhel pohledu. Někteří vědci tvrdí, že koncept dominance může být užitečný pro pochopení některých aspektů chování psů, ale není univerzální příčinou agrese nebo problémů s chováním.
Místo zaměření pouze na dominanci se doporučuje věnovat pozornost všem aspektům výcviku psa, jako je socializace, výuka povelů a stanovení jasných hranic.
Je důležité si uvědomit, že každý pes je jedinečný a může mít své vlastní individuální potřeby a vlastnosti. Proto se doporučuje poradit se s profesionálním trenérem nebo behavioristou, abyste pochopili chování vašeho psa.
Závislost agrese na úrovni dominance u psů: skutečnost nebo mýtus?
Za prvé, stojí za to pochopit, co je dominance u psů. Dominance je koncept založený na představách o přirozené hierarchii uvnitř vlčí smečky. Podle tohoto konceptu musí mít psi jasně definovaného „vůdce smečky“, který si musí podřídit všechny ostatní členy smečky. Projevy agrese lze chápat jako snahu tohoto „vůdce“ prosadit své dominantní postavení.
Moderní studie chování psů ale nepotvrzují přímou souvislost mezi mírou dominance a agresivním chováním. Ukazuje se, že agrese může být způsobena mnoha důvody a dominance je jen jedním z nich.
Například agresivita u psů může být způsobena neadekvátní socializací během štěněte, nemocí, stresem, strachem nebo obranou území nebo zdrojů. I ti nejpřátelštější a nejsnadnější psi mohou v určitých situacích vykazovat agresivní chování.
Dnes je většina psů v domácnosti spíše členy rodiny než členy „smečky“. Aplikace konceptu dominance na psy doma proto nemusí být úplně správná. Psi se mohou stát agresivními kvůli nedostatečné socializaci, nedostatku fyzické a duševní aktivity a problémům při interakci s lidmi nebo jinými psy.
Místo abychom se na agresivní chování psa dívali pouze optikou dominance, musíme analyzovat konkrétní důvody, které toto chování způsobují. Odborníci na veterinární medicínu a psí chování doporučují vyhledat odbornou pomoc a diagnostické testy k určení a léčbě hlavní příčiny agresivního chování vašeho psa.
