Naučená bezmoc je druh chování, které se u psů může objevit pod vlivem určitých okolností nebo podnětů. Projevuje se neschopností vyrovnat se s jednoduchými úkoly nebo obtížemi, ačkoliv měl pes dříve všechny potřebné dovednosti.
Místo toho, aby pes používal naučené techniky řešení problémů, začíná projevovat bezmoc, čeká na pomoc nebo pokyny od člověka. Toto chování může být důsledkem přehnaně protektivního rodičovství, nedostatečné socializace nebo vystavení faktorům, které způsobují strach nebo úzkost.
Zvířecí psychologové tvrdí, že naučená bezmoc je spojena s hierarchickým vztahem mezi člověkem a psem. Pokud je pes neustále odměňován nebo trestán za to, že dělá určité věci nebo projevuje určité reakce, může přestat používat vlastní zdroje k řešení problémů.
Naučená bezmoc u psů
Naučená bezmocnost však není přirozené nebo nevyhnutelné chování psa. Jedná se o typ chování, které mohou vědomě rozvíjet nebo posilovat, pokud jim přináší výsledky, které chtějí.
K vyjádření naučené bezmoci mohou psi používat různé signály a gesta, které zdůrazňují jejich nejistotu. Malý pes může například chodit po špičkách, zatahovat ocas, sklopit uši nebo se na člověka dívat smutným nebo vyděšeným pohledem. Tyto signály mohou v člověku vyvolat soucit a motivovat ho k pomoci a ochraně psa.
Někteří psi dokážou využít naučenou bezmoc k získání zvláštní náklonnosti, pozornosti nebo předmětů, na které mohou přitáhnout pozornost člověka. Mohou se přiblížit k osobě nebo vydávat zvuky, které mohou vyvolat poplach nebo sympatie v naději, že dostanou to, co chtějí.
Příklady naučené bezmoci u psů: |
---|
• Pokrčit rameny |
• Ignorování příkazů a požadavků |
• Komprese všech částí těla |
• Vydávat zvuky nebo křičet |
Abychom pomohli psovi, který projevuje naučené bezmocné chování, je nutné pečlivě zvážit důvody, proč tuto strategii používá, a pokusit se ho přesměrovat k pozitivnějšímu a adaptivnějšímu chování. Je důležité si uvědomit, že je velmi důležité, aby se pes cítil chráněn a v bezpečí, takže budování důvěryhodného vztahu prostřednictvím pozitivního výcviku a důvěry je nejvyšší prioritou.
Konzultace s profesionálním trenérem nebo veterinářem, který se specializuje na chování psů, může být také užitečná při vývoji pozitivních řešení a strategií, které vašemu psovi pomohou překonat naučenou bezmoc a znovu získat jeho důvěru a nezávislost.
Zvířecí psychologie psů: projevy a příčiny
Bezmoc u psů může mít mnoho podob. Mohou projevovat strach nebo paniku v určitých situacích, být nerozhodní nebo nezávislí a agresivní nebo pasivní.
Jedním z důvodů bezmoci u psů je nedostatečná socializace. Pokud není štěně dostatečně a správně socializováno s vnějším světem a ostatními psy, může se stát nejistým a pasivním v různých situacích.
Dalším důvodem může být negativní zkušenost nebo trauma, kterým pes v minulosti prošel. Například pes, který byl opuštěn nebo týrán, může projevovat strach z lidí nebo být agresivní.
Genetika může také ovlivnit projev bezmoci u psů. Někteří psi bývají samostatnější a hůře trénovatelní.
Je důležité si uvědomit, že projev bezmoci u psů může být nejen psychický, ale i fyziologický. Příčinou chování psa může být například nemoc nebo bolest.
K vyřešení problému bezmoci u psů je třeba kontaktovat odborníka – zvířecího psychologa. Bude schopen studovat chování psa, zjišťovat důvody jeho bezmocnosti a vypracovat individuální plán výcviku a výchovy.
Zvířecí psychologie psů: jak prolomit naučenou bezmoc
Naučená bezmoc se u psů obvykle rozvíjí kvůli nevhodnému výcviku a nedostatku stimulace. Často majitelé, kteří se obávají o své mazlíčky, vyřeší všechny problémy za ně, aniž by dali psovi příležitost vyřešit problémy sami. Díky tomu si pes vypěstuje přesvědčení, že se nedokáže vyrovnat s problémy a potřebuje neustálou pomoc majitele.
Problémy spojené s naučenou bezmocí
Naučená bezmoc může vést k řadě problémů jak pro psa, tak pro jeho majitele. Jednak může omezit samostatnost psa a učinit jej závislým na neustálé lidské pomoci. Za druhé to může být stresující pro psa, který neustále čeká na pomoc a nemá kontrolu nad svým životem.
Jak prolomit naučenou bezmoc?
Ke zničení naučené bezmoci u psa je nutné provést komplexní práci na přeškolení a změně interakce mezi psem a jeho majitelem. Za prvé je důležité naučit svého psa překonávat obtíže a řešit problémy samostatně. K tomu můžete využít výcvik a hry, které stimulují rozvoj samostatnosti a důvěry u psa.
Za druhé je potřeba změnit přístup k výchově a komunikaci se psem. Majitel se musí naučit dát psovi příležitost vyřešit nekritické problémy sám, aniž by do toho příliš aktivně zasahoval. Důležité je také svého psa za úspěšné překonání obtíží odměnit pro posílení jeho sebevědomí.
Prolomení naučené bezmoci je důležité pro plnohodnotný život a vývoj psa. Přehodnocení rolí a rozvoj nezávislosti pomůže psovi stát se sebevědomějším a šťastnějším a majitel bude mít nezávislejšího mazlíčka.